Startovní pole se v profesionálních sportech stává více a více vyrovnanější, a pokud sportovci chtějí zůstat jeho součástí, musí neustále trénovat a zlepšovat své dovednosti. Aby zůstali konkurenceschopní, musí sportovci na všech úrovních ve skutečnosti trávit týden co týden mnoho hodin tréninkem. Tím, že úroveň startovního pole v jednotlivých sportech vzrostla tak trávení více času v posilovnách a ve fitness centrech nebo jiným cvičením již pro sportovce není v dnešní době dostačující pro to, aby zůstali konkurenceschopní. Místo toho, experti a odborníci jsou toho názoru, že sportovci musí náplň svého tréninku zaměřit na cvičení „chytrá a efektivní“, ne jen pouze cvičit a trénovat „více“.
Sportovní vědci a odborníci na kondiční přípravu vyvinuli velmi účinná tréninková cvičení a programy na zvýšení lineární rychlosti (např. sprint), skoků do dálky a do výšky atd. Zatím však nebyly vyvinuty žádné účinné metody, napomáhající sportovcům zvýšení rychlosti při provádění komplexních pohybů vyžadujících společné zapojení několika kloubů v několika rovinách jako např. hody, kopy, švih s holí/raketou/pálkou, a to zejména u profesionálních sportovců, připravujících se několik hodin denně. Hlavní důvodem, proč je zvýšení rychlosti komplexních sportovních pohybů tak náročné je to, že žádné dosavadní kondiční metody nebo pomůcky nebyly dostatečně specifické a natolik rychlé, aby stimulovaly tělo k provádění pohybů ve zvýšených rychlostech, při současném působení vysoké úrovně odporu.
Tradiční tréninkové metody zahrnující cvičení v posilovně, s medicinebally, expandery atd. jsou příliš pomalé na to, aby trénink s nimi byl dostatečný pro trénink sportovců, kteří usilují o zrychlení švihu s tenisovou raketou, golfovou holí, baseballovou pálkou atd. Např. tenisová raketa dosahuje v průměru plné rychlosti při bodu kontaktu s míčem za 0,2 sekundy, u Rogera Federera je to pro zajímavost 0,13 s. Porovnejte to např. s typickým cvičením silového tréninku, kterým je bench press. Celkový čas jednoho opakování při tomto cvičení se může pohybovat mezi 1-2 sekundami – tj. 5 – 10 krát pomalejší než většina z pohybů, na které se sportovec připravuje a trénuje.
Nejefektivnější a nejsnazší tréninková metoda ke zrychlení švihu musí dle fyziologických principů, které využívá tělo k vytvoření „komplexní“ rychlosti, splňovat alespoň 4 klíčové prvky, zvané někdy také jako rychlostní zákony.